Jak se žije ve světě yaoi III.

4. listopadu 2010 v 22:28 | bestiář |  FANFICTION
drink
...

máme za sebou Dušičky a hideho pařbu, máme za sebou Samhain i krásné téměř letní počasí...a přesto se nás chytají podivné spleeny a dokonce snaha přemýšlet, vzpomínat a tak dále a tak dále.

Takže se nám zdálo bezpečné utéct do starých znýmých yaoi vod a otestovat samy sebe jak moc jsme schopny napsát špatné yaoi.

Kaoru říká, že nám to jde skvěle.

yaoi

Budeme mu věřit.




Kaoru si myslel, že život stojí za jedno velké HO…ho ho ho ho.

Venku pořád odporně poprchávalo, jídlo v Mekáči taky nestálo za moc a o atmosféře v tourbusu se Kaoru raději nezmiňoval. Toshiya nemluvil s Kaoru a taky nemluvil s druhým kytaristou, nakolik jej pořád obviňoval z nezákonného a podlého paktu s prvním kytaristou, kterého Gacktvíproč
zas považoval za svého ex-milence (prvního kytaristu a ne druhého rozumí se).

Daisuke nemluvil s Toshiyou, protože Toshiya byl důvodem, proč s Dieem teď nemluvil Shinya. Pokud tomu Kaoru dobře rozuměl, byla to Toshiyova vina, že z nevinné pánské kratochvíle dělal velblouda ("…každý zdravý a normální chlap by se na ty stránky e-pornoshopu podíval! JO, chci tím říct, že jsi nenormální, když se nepodíváš, a pak se nediv, že ti chlap utíká z postele! JO KURVA JEŠŤE JEDNOU ŘÍKÁM, ŽE TO BYLA TVOJE VINA!")

…a Shinya na střídačku nemluvil s nikým a mluvil s každým (vždy když ztrácel přehled kdo s kým mluví a kdo s kým nemluví) nebo mluvil sám se sebou…a Kyo nemluvil s nikým, protože to byl Kyo.

Kaoru začínal být zoufalý. Napadlo jej, že to bohové malinko přehání, nejdřív nechají přes noc zmizet ze světa všechny ženy (dobrá tenhle bod může být za jistých okolností považován za pozitivní), pak musí Kaoru čelit náporu nevyžádané pozornosti od každého mužského ve své blízkosti (tenhle bod by se taky někdy mohl považovat za pozitivní, udělal Kaoru velkoryse ústupek č. 2), pak vyjde najevo, že si jeho bubeník a druhý kytarista něco začali a očividně to trvá už pěknou řádku let…

…což leadera žralo nejvíc, že se něco dělo přímo před jeho nosem a on o tom nevěděl.

Teď se po něm sápe jeho basák a dělá mu hysterické scénky když on, Kaoru, "předstírá, že nechápe o čem mluvím!" (Kaoru nepředstíral, on byl docela problém rozumět Toshiyovi s těmi rovnátky v puse, samozřejmě že mu to nikdo z Dir en grey neřekl, každý měl dostatečný pud sebezáchovy - dokonce i Kyo - aby se vyhnul hysterickým záchvatům pláče, pokud to jen bylo možné.)

Korunou toho všeho bylo, že si jeho vokalista očividně taky něco začal s chlapem.

Ne že by to Kaoru nechápal, dokonce v koutku duše připustil, že jej docela uklidnilo zjistění, že Kyo je na lidi.

Potíž byla jen v tom, že Kaoru si nemyslel, že zrovna Yoshiki je …………………………………………………………………………………………………………………… člověk.

Kdybyste leadera opili, a pak se jej zeptali, řekl by vám, že jejich ex-producenta zařazuje do stejné kategorie jako Gackta, Ayumi Hamasaki a celou k-pop sekci: do kategorie kyborgů.

S jediným rozdílem: Kaoru Yoshikiho nikdy neslyšel zpívat, i když ne že by na tom záleželo.

Kaoru vážně uvažoval nad tím, že rezignuje na pozici leadera kapely. Každý byl rozhádaný s každým (krom Kya, který nemluvil a tedy se s nikým nemohl hádat) a oni měli zítra vystupovat na fesťáku ve Fukuoce.

Na fesťáku, který organizoval a především sponzoroval někdo, kdo byl podle výpovědí očitých svědků Kyovým ex-milencem a který nechal Kya kvůli Sugizovi, protože Sugizo už několik měsíců prohlašoval, že by se rád usadil a zakotvil v přístavu manželském…zatím co jeho vokalista očividně nevyskakoval štěstím u představy, že z něj Yoshiki udělá poctivou manžel…tedy, že z něj Yoshiki udělá pana Hayashi číslo II.

Ne že by se mu Kaoru až tak moc divil, představa dvou pánů Hayashi na těch pár japonských ostrovů byla docela děsivá.

Už i ten jeden byl někdy přespříliš.

Ovšem leaderovi se šíleně zamlouvala představa, že by oh-sám-Hayashi-sama doklusal za ním i s pukétem růží a požádal jej o ruku JEHO vokalisty.

Leader-san si povzdechl. Nalil si pětadvacátý hrnek kafe a zapálil si sedmnáctou cigaretu. Ještě jednou se zadíval na harmonogram fesťáku, na programu byli hned první den…a  závěrečný. První v pátek večer byl Gackt (nezapomenout chodit v pátek celý den zadkem otočený ke zdi a neuškodí taky slzný plyn, pošeptala Kaoru jeho mysl), pak tři nebo čtyři kapely, jejichž jména leader-sanovi nic neříkaly a Buck-Tick (Kaoru znechuceně pokrčil nosánek u představy, jak bude po odchodu Hisashiho Imaie páchnout celé podium trávou…ale zas, Atsushi jako omluvu pokaždé nechal v zákulisí láhev dobrého vína, takže se Kaoru velkoryse rozhodl problém jointů ignorovat), a pak byli na řadě Dir en grey.

A střídat je měl sám sponzor fesťáku (Kaoru obdivoval fakt, že Yoshikimu festival vynese pětkrát tolik, než do něj vrazil) s novým milencem a hudebním doprovodem na housle v jednom.

Takže ono to nebude tak těžké, opakoval si Kaoru v duchu.

Jen musí nějak donutit bubeníka, ať vyleze na podium, i když tam bude smrdět tráva, zabránit druhému kytaristovi zmocnit se láhve Atsushiho vína a exnout ji dříve než Imai řekne "bitch!", donutit basáka vylézt ze zamknutého vécka, kde fňuká už tři hodiny, a nakonec donutit Kya, ať vyleze na podium, otevře ústa a zpívá…a nepokusí se zabít svého ex-milence nebo jeho nového milence. Nebo rovnou oba dva.

BUDE TO OK, opakoval si Kaoru a v duchu vzýval všechny bohy j-rocku, ať u něj stojí, protože to rozhodně bude potřebovat.

Někdy svou pozici leadera v DEG a členy své kapely upřímně nenáviděl.


K večeru Kaoru svolal supertajnou poradu schopných mozků. Účastnili se jí dva lidi: on a Daisuke. Jednak proto, že Kaoru sebe považoval za schopný mozek a Daisuke byl jeho přitakávač (většinou) a jednak protože nikdo jiný neměl čas. Toshiya pořád fňukal střídavě na vécku a ve svém pelíšku (začínaly docházet papírové kapesníčky), Shinya z principu odmítal cokoliv, co Kaoru řekne nebo navrhne a Kyo…Kyo se nikdy žádné porady neúčastnil, protože každou minutu, kterou nestrávil sám se svou depresí, považoval za ztracenou.

Takže to vypadalo na příjemný večer ve dvou, plný kolaboračních bojových plánů a pečlivě promyšlených taktik. I když Kaoru by ocenil, kdyby se Daisuke netvářil tak vrcholně otráveně. Očividně taky považoval každou minutu, kterou nestráví sám se svým bubeníkem za ztracenou. Kaoru to vůbec, ale vůbec nechápal, když Die tak berou kosti, proč se nepodívá na The Bones? Agent Booth se leaderovi náhodou docela zamlouval. Z čistě profesního hlediska, rozumí se, dodala spěšně kurzívou Kaoru mysl.

Kaoru tedy rázným gestem rodilého leadera zarazil Dieovy stížnosti, a pak udělal něco zcela ne-leaderovské: vylil si před druhým kytaristou své utrápené leader-srdce a hodil po něm harmonogram festivalu.

"My jdem po Buck-Tick?" potěšil se Daisuke přesně jak leader předpokládal. "Perfektní! To budou dívky tak vyhecovány Atsushim, že 70% bude v podprsence! A možná ani tu nebudou mít!"

Leader-san se na okamžik zarazil a přemýšlel, jestli náhlá absence všech osob ženského pohlaví kolem něj znamená, že ženská část populace emigrovala do Fukuoky. Rozhodl se ale problém dívek v podprsence i bez ní ignorovat. V nejhorším může pokaždé zavřít oči.

"Raději se podívej, kdo nás střídá!" zavrčel leader.

Daisuke se neochotně vrátil z podprsenkového ráje zpátky do reality a podíval na růžovou kolonku s nápisem "Yoshiki & Sugizo duet".

"No potěš koště," upřímně vyprsknul druhý kytarista a se soucitem poplácal Kaoru po ramenu. "Myslím, že máš problém. A to docela velký."

Jestli bylo něco, co Kaoru na druhém kytaristovi nesnášel, byla to jeho odporná upřímnost.

"Lítáme v tom všichni! Když Kyo bouchne, bez vokalisty si ani neštěkneme. A nikdo z nás nemá takový hlasový potenciál, aby mohl vystoupení odječet za něj. Takže můj problém je náš problém, rozumíme se?"

Daisuke se nad tím zamyslel (ALELUJA, okomentovala to CAPSEM Kaoru mysl) a řekl: "No…dělám Kyovi backing vocals. Teoreticky bych mohl…"

Kaoru se na něj skepticky podíval. "Daisuke. Existuje důvod, proč děláš backing vocals."

Daisuke se zamyslel podruhé v průběhu jedné minuty a pak se zeptal: "Fakt?"

Kaoru si povzdechl. Vážně to měl jako leader kapely občas těžké.  "Fakt. Takže. Nějaké schopné nápady ohledně zítřejšího večera?"

Daisuke přestal obdivovat odlesky barvy alpské čokolády, které ve světlu lampy házely jeho vlasy, a prohlásil: "Na tvém místě bych Kyovi okamžitě našel dobrého právníka."

"Proč právníka?" nepochopil leader-san.

"No…bude potřebovat někoho, kdo jej vyseká z obžaloby z dvojité vraždy, ke které s největší pravděpodobnosti zítra večer dojde. Možná by nebylo od věci sehnat mu taky dobrého cvokaře, jenž jej prohlásí za nepříčetného v čase vraždy," sděloval mu Daisuke způsobem, který Kaoru správně interpretoval jako "už se nemůžu té show dočkat."

"Když mu seženu cvokaře, ten jej automaticky strčí pod zámek a co my bez vokalisty," odvětil Kaoru po chvilce pečlivého zvažování Daisukeho návrhu. "Krom toho takého cvokaře, který by Kya prohlásil za nepříčetného, nenajdeš za tak krátkou dobu."

Daisuke se jen velice odporně uculil a Kaoru málem viděl, jak ke svému mentálnímu TO DO lístečku na zítří večerní show připisuje položky "pivo a popcorn."

Druhý kytarista a především jeho vlasy, které mu padaly rychlostí štěpení uranového jádra a byly všude (jednou je Kaoru našel i na svém polštáři a nemálo jej to vyděsilo), lezly Kaoru občas na nervy. Jako nejlepší kámoš a leader kapely ovšem musel připustit, že Daisuke má občas i schopné nápady.

Došel si pro pivo a popcorn a začal přemýšlet, kolik takový právník bere a jestli jeho honorář budou moct započítat do kapelních výdajů…anebo jestli to management nemůže rovnou stáhnout Kyovi z platu. O sáček popcornu a tři láhve piva později se Kaoru cítil už málem vesele a se zájmem naslouchal Daisukeho odborným radám na téma "Jak se u koncertu správně otírat o svou kytaru a dosáhnout tak větší potěšení a vzrušení ze hry".

Ráno se rozhodl do svého bojového a supertajného plánu zasvětit i basáka a bubeníka. Obojí si vyžadovalo neskutečnou dávku taktizování a trpělivosti, jelikož basák odmítal s leaderm mluvit, a tak musel leader-san zneužít jako posla dobrých zpráv druhého kytaristu. A bubeník měl zrovna svůj zkrášlující záchvat a věnoval více pozornosti svým nehtům než leaderova proslovu.

Samozřejmě mohl Kaoru vědět, že mu bubeník pokazí náladu. Jako obvykle. Když Shinya na chvíli odložil pilníček na nehty a upřeně se na leadera zadíval, Kaoru v duchu vyslal k nebi modlitbu a prosil bohy j-rocku o trpělivost.

"Nebylo by snadnější a míň nákladné zařídit, ať se Kyo-kun se svým ex-milencem a jeho současným milencem a hudebním doprovodem v jednom prostě nesetká? Vážně, leader-sane, proč uvažuješ tak komplikovaně? Tohle je přeci ženská slabost!"

Jen myšlenka na to, že do večera nesežene jiného bubeníka, zadržela Kaoru ruku a nedovolila mu ten pilníček někam Shinyovi vrazit.



V tu dobu ve Fukuoce...


Hayashi-sama byl NOT AMUSED. A když byl Hayashi-sama NOT AMUSED, obvykle to někoho stálo hlavu…nebo i dvě. Odkdy včera večer přiletěl do Fukuoky soukromým speciálem, stihl vyrazit 30 lidí včetně pilota svého letadla, dohnat svou asistentku k pokusu o sebevraždu a rozbrečet svého módního poradce.

"FUCK!" ulevil si Hayashi-sama v privátním VIP salonku poté, co seřval číšníka, a pak prásknul za sebou dveřmi. Protože se okamžitě cítil líp, ještě jednou to zopakoval: "FUCK. FUCK FUCK FUCK!"

Líbilo se mu, jak to zní.

Jeho nový milenec a hudební doprovod v jednom Sugihara přestal obdivovat svůj odraz v zrcadlové vitríně a pohlédl na něj: "Tady? Kdokoliv sem může vtrhnout. Ale chápu, riziko a strach z odhalení zvyšují požitek ze hry."

FUCK, zopakoval Hayashi-sama ještě jednou. Tentokrát ale beze slov. Sugihara pořád myslel jen na jedno (sex), když zrovna nemyslel na to druhé (sám na sebe). Samozřejmě Hayashi-sama věděl, proč se mu přezdívá Kráčející Pornografie, ale ačkoliv Hayashi-sama proti sexu nic neměl (nejpříjemnější způsob fitness tréninku), docela jej znechucovalo, jak často po něm Sugihara sex vyžadoval.

Někdy i dvakrát týdně. Jako kdyby měl Hayashi-sama tolik času.

"Když už mluvíš o té hře, miláčku…ocenil bych, kdybys během našeho duetu pořád neměnil místo. Většinou se - pevně věřím, že omylem - postavíš zrovna před tu kameru, co má zabírat mě."

"Jsem důležitý a fotogenický, miláčku," řekl na to Sugihara a věnoval Yoshikimu jeden ze svých pověstných "pojď a zmocni se mě" úsměvů. Hayashi-sama okamžitě pocítil ve slabinách teplo.
Ovšem nejdřív práce, zábava nakonec…jestli vůbec nějaká zábava bude.

"Já taky, miláčku," odvětil Hayashi-sama a poněkud neosobně Sugiharu políbil. "A navíc sponzoruji tenhle festival."

Sugihara to akceptoval bez výhrad. Co naplat, Yoshiki měl pravdu…a především, Yoshiki měl peníze. Stejně si ale myslel, že z profilu vypadá líp on. Koneckonců, Yoshikimu táhne na čtyřicetXXX a sem-tam nějaké to pokleslé víčko nebo vráska v blbém osvětlení…

Ovšem Sugihara měl natolik vyvinutý pud sebezáchovy, aby to neříkal nahlas. Když byl Yoshiki NOT AMUSED, měl sklony ke zbytečnému násilí. A Sugihara byl fanouškem toho příjemnějšího typu násilí. Obvykle to mělo co dělat s jeho častými návštěvami v obchodě "Otroci rozkoše" a rozšiřováním své soukromé sbírky bičíků. Pokoušel se taky přesvědčit svého nového milence, že bičík v ruce by prudce zvýšil jeho potenciál rodilého leadera a dominantního typu (i když v jiných sférách se Yoshiki překvapivě prokázal jako jednoznačně submisivní typ), žel Yoshiki očividně nepochopil pointu a mlel něco o možném obvinění ze sexuálního harassementu.

Sugihara si hluboce povzdechl, jestli bylo něco, co na Americe neměl rád, byla to její fobie ze sexu. Během svého téměř dvoutýdenního vztahu s Yoshikim si nejednou pomyslel, že se tou fobii nakazil i jeho milenec.

Houslista si nad kouřovými stíny značky Dior slavnostně slíbil, že jej z té fobie vyléčí. Naposled zkontroloval svůj dechberoucí look, šikovně upravil síťovaný topík tak, aby mu bylo vidět obě bradavky, bleskově nanesl ještě jednu vrstvu speciálního lesku na rty (aby vypadaly pořád vlhké a připraveny k líbání, ALE NE příliš lesklé), popustil pásek o jednu dírku (to ať mu džíny padají na bederní kosti a občas poodhalí kousek kůže) a nakonec věnoval zrcadlu vášnivý vzdušný polibek.

Vypadal skvěle. Cítil se skvěle. A miloval celý svět.

Hayashi-sama si povzdechl.


Dopoledne ubíhalo. Focení, rozhovor, focení, rozhovor, focení focení focení…

Sugihara posedmé vytáhl zrcátko a zkontroloval svůj outfit a look. Yoshiki na něj krátce pohlédl a zapřemýšlel, jestli ten London look o kterém Sugihara tak nadšeně básnil během celého photoshootu znamená, že Sugihara se pomalu, ale jistě mění v Kate Mossovou - vychrtlý by na to byl dost a o kruzích pod očima odkazujících na proflámovanou noc v drogovém doupěti ani nemluvě.

Yoshikiho také mírně zneklidnilo Sugiharovo prohlášení, že mít ještě jednou dceru, pojmenuje ji Stratford-upon-Avon na počest kosmetické firmy zásobující jej očními stíny a tekutými linkami, jenž nejsou testovány na zvířatech a jsou vyráběny výhradně z biopolymerů a ekologicky nezávadných lipidů na báze 3-beta-hexa-tetra-penta-omega 2 aminokyselin.

Ve svých čtyřicetiXXX letech se Yoshiki na otcovství přeci jen cítil poněkud mladý a nezralý. Krom toho...

"Co u všech X-ů je 3-beta-hexa-tetra-penta-omega 2 aminokyselina?!"

"Nevím," připustil Sugihara po chvilce váhání a konečně odložil zrcátko. "Ale představuju si to jako mimořádně slibně vyvinutý plod plný blahodárné šťávy, jejíž vitamínový potenciál se zrodil po polibku a vášnivé výměně prány mezi matkou Zemí a zdrojem kosmické energie."

Yoshiki si pomyslel, že ta image Kate Mossové bude mít něco do sebe. Vzápětí jej napadlo, jestli je image Kate Mossové teď IN a COOL a měl by si ji pořídit i on. Jako zakladatel moderního uměleckého směru jrockismu Yoshiki žil ze vzduchu a anorexie byla jeho druhým jménem. A když dvě noci nepůjde spát a vhodně zkombinuje prášky od bolesti s alkoholem...kruhy pod očima, průsvitná pleť a nepřítomný pohled tady budou cobydup.

Jen to vlnění se u tyče v minitangách viděl jako dost velký problém.

Yoshiki si povzdechl a odběhl se podívat, jestli ti idioti neprovedli něco jeho klavíru.


TBC...
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nexie Nexie | Web | 4. listopadu 2010 v 22:29 | Reagovat

Erste!

2 scope scope | 4. listopadu 2010 v 22:57 | Reagovat

Kate Moss. Ehm... ehm_ehm... :DDDDDDDDDD

3 Katuka Katuka | 5. listopadu 2010 v 0:25 | Reagovat

Dámy lepší pohádku na dobrou noc sem si přečíst nemohla...Díky a dobrou ^w^

4 Neki P. ver Leth Neki P. ver Leth | 5. listopadu 2010 v 7:15 | Reagovat

Bestie. Co se od vás dalo čekat? Lepší rozveselení dne před školou nemůže být lepší. Jen tak dál xD

5 Elien Elien | 6. listopadu 2010 v 13:39 | Reagovat

Psaní vám jde opravdu skvěle, to má Kaoru pravdu, ale špatné yaoi to rozhodně není XD

6 Kaarle Suuri Kaarle Suuri | 6. listopadu 2010 v 22:53 | Reagovat

Pořád vás nepřestalo bavit mučit leadra? *přemýšlí, co bude s Bestiemi, až to přestane bavit Kaoru* Tak jen pro jistotu: Měla jsem vás ráda dámy.

"Jen to vlnění se u tyče v minitangách viděl jako dost velký problém." Ale Mistře, jakýpak problém?
http://yfrog.com/jw533843d00134833003o2j
http://yfrog.com/3vyoshiki0216j
http://yfrog.com/giyoshiki0218j

7 Tomoko "AruSh" Kotone Tomoko "AruSh" Kotone | Web | 7. listopadu 2010 v 19:45 | Reagovat

Ano, jde vám to skvělě... i když o tom co je špatné yaoi máme asi rozdílnou představu... tohle je až moc dobré yaoi.... (A sem tam i vtipné, jako s tím že "život stojí za jedno velké HO...ho ho ho ho.")

8 Kaarle Suuri Kaarle Suuri | 7. listopadu 2010 v 21:22 | Reagovat

Vypadá to, že jsem spammer.

9 Katuka Katuka | Web | 8. listopadu 2010 v 13:12 | Reagovat

[6]: z tohohle neusnu...>.<

10 scope scope | 8. listopadu 2010 v 20:50 | Reagovat

[6]: Jako by tady někdo nevěděl, že veškeré kompromitující materiály z mládí jsou zákonem nejvyšším (Bůh&Yoshiki) zakázány!

Stejěn víc fandím svatebním šatům z ... 2007? 2008? V těch byl přímo ... rozkošný ^^

11 bestiář Íz bestiář Íz | 9. listopadu 2010 v 10:37 | Reagovat

ad 6: ...Karlíčku. Přesně TYHLE fotky jsem vidět nechtěla a už jsem zcela zdarně zapomínala, že jsem je vůbec kdy viděla.

Katuka má pravdu, z tohohle dnes v noci neusnu. Hrůzou a studem.

ad 10: http://img257.imageshack.us/img257/2130/en070051.jpg :)

12 Kaarle Suuri Kaarle Suuri | 9. listopadu 2010 v 13:09 | Reagovat

[10]: Víme, ale taky rádi zapomínáme (na trest od nejvyšších už se pravda většinou zapomenout nedá).
To ano, kdo by se s takovou nevěstou neoženil?

[11]: Neříkej, že jsi nevěděla, co pod těmi odkazy najdeš. Mé provokatérská já nedokázalo odolat :)

13 bestiář Íz bestiář Íz | 9. listopadu 2010 v 14:59 | Reagovat

ad 11: NEveděla. Já jsem si tak nějak zvykla obdivovat Yo-chana v sáčku a se šátkem, že jaksi...už zapomínám na fotky jeho velectěného nahého zadku...a jiných věcí.A při všech Yoshikiho kvalitách pochybuju, že umí tančit. Alespoň kolem tyče ne.Chci v to doufat.

POZOR, tuhle nevěstičku si beru já! I s půlkou království (a financí) k tomu!

14 Morgana Ehran Morgana Ehran | 12. listopadu 2010 v 12:10 | Reagovat

Tohle bylo geniálníXD Vážně mě dostáváte dámy. A zvlášť mě pobavila narážka na Imaiovu zálibu v omamných látkáchXDD A Sugiho bičíky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama