Secret num. 10 {j-rock general}

7. srpna 2009 v 20:25 | bestIAR |  J-rock/J-pop

Secret num. 10 {j-rock general}



 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fleur delacour fleur delacour | 7. srpna 2009 v 20:47 | Reagovat

V tomhle jsem asi stastny clovek protoze neznalost textu mne netrapi...i kdyz ja jsem vzdy byla pres hlas a hudbu.Takze i kdyz nemam steka,o com zpivaji j-rockeri, jejich hudba mne chyta u srdce...a dojima mne.

Nikdy jsem si nezpivala u pisni,takze tento aspekt taky upada - a uprimne,u DEG nebo Miyavi nepotrebuju zpivat,staci vedet pistet,rvat,chripet nebo mlatit kytaru ;)

U Ain't afraid to die od DEG jsem brecela a to jsem nevedela,o cem ten text je.Myslim,ze jsem ani nevedela,jak se ta pisen jmenuje,ale ten cit,ta bolest,ta...no,nebudu zachazet do zbytecnych fangirl detailu - dojal me,bestie ;)

To stejne treba Miya nebo Pierroti...nebo Penicillin...nebo L'Arc...nebo X...ja u toho citim.

A uprimne - bez urazky k nasim milovanym j-rockerum - i kdyby zpivali anglicky,stejne jim nebudeme rozumet ;D

Ne,podstata techto nezmyslu je,ze pro me je dulezita hudba a hlas.Slova jsou...slova.Hezky je dokazu napsat i ja,a pritom jsou jen malokdy uprimne.

2 scope scope | 8. srpna 2009 v 9:54 | Reagovat

Když jsem začínala s j-rockem, nerozumněla jsem ani slovu. Ale úplně stejně to vypadalo, když brácha poprvé donesl domů Linkin Park *tiše vzpomíná*.
Začala jsem to poslouchat, protože jsem měla plné zuby českého a zahraničního rapu, který vyhrával denně naší třídou, průměrného diska a nic mi neříkajících dalších skupin.
První písní kterou jsem měla na harddisku byla zkrácená verze The World od Nightmare - z openingu k Death Notu. Vůbec mě neštvalo, že tomu nerozumím. Pak si pamatuju několik písní od Rentrer en Soi, které dodnes považuji za dokonalé tím, jak zpěvák pracuje s hlasem.
Japonština a jejich práce s hudbou lahodila mému uchu a tak jsem neodolala a začala jako blázen hledat další a další kousky.
Mohla jsem být uchvácená, jak Gackt a Yoshiki hrají na klavír (pro pianofila jako já to je nebe), jak Miyavi tahá za struny až zvoní (sakra, tkahle si nepamatuju žádnou americkou kapelu, že by zněla!). Kde kdo dává jaký podklad, jak zní ta basskytara, hele, tady je žasné klavírní sólo!
Postupně se přidávají další kapely, a já vždycky hodnotím, jak mi zní hudba. Texty ať veme čert, Glass skin od Diru je skvělý, v obou verzích, ale co já s tím, když já u hudby usínám, mám ji místo budíku, a provází mě celý den, jen abych si ji mohla všechnu vychutnat? Občas i ty nejdokonalejší songy přece jsou jen kulisou, a jestli n takových momentech potřebujete znát někdo text...
Na druhou stranu, můžete být na koncertě... ale myslím, že v ten okamžik vám moc nebude vadit, že jste zaspívali ta slova blbě.

3 Nexie Nexie | Web | 9. srpna 2009 v 16:01 | Reagovat

Ja suhlasim so Scope :D (a vlastne aj s fleur, hlavne s tou castou o j-rockerskej anglictine, ktorej nerozumie nikto XD XD XD XD)

Sice sa zastavam nazoru, ze sebelepsia hudba s nahovno textom ti da nahovno song, ze hlavnym zmyslom pesnicky je jej text, ale zase je pravda, ze sebelepsi text s naprd hudbou ti dobry song tiez neda :)
Napriklad... Keby som rozumela textu oasis od Gackta, ked som ju prvne pocula, pravdepodobne by som si nevsimla ako uzasne dokaze Gackto-sama v refrene rozvybrovat hlas :)
To ze nepoznas text ti dava prilezitost preskumat hudbu do detailov, vyuzi to :D
Jazyk spievaneho textu je obmedzujuci, toz sklucujuca pravda XD Jazykov je vela, a nie je v schopnostaich cloveka rozumiet vsetkym :)
Ale jazyk hudbe je len jeden, a tomu rozumie kazdy :D

(Mimochodom >:D Aj ked si budes do tych japonskych songov spievat nejake kraviny, je naozaj nepravdepodobne, ze tu v cr/sr stretnes niekoho, kto tomu bude nejak extra super rozumiet, takze nemaj obavy, nikto to nespozna XD XD XD XD Alebo im to bude jedno :D)

4 poison caramel poison caramel | 9. srpna 2009 v 22:00 | Reagovat

Musim souhlasit s temi nade mnou - vetsi vyznam pro mne ma v prve rade hudba, pak hlas, a az pak text, proto zrejme i mne az tak neznalost textu nevadi - samozrejme jsem schopna si preklad vyhledat, pripadne, z anglictiny si ho prelozit, ale stejne, i kdyz pak tu pisnicku slysim, nemyslim automaticky na jeji vyznam, kdyz uz ho znam, ale na nejake sve "vize" a fantazie, ktere ve mne vyvolava. I kdyz se jedna o nejakou anglicky zpivajici skupinu a ja, kdyz se soustredim a poradne se zaposloucham, VIM, o cem zpivaji, stejne, primarni zustava hudba a hlas, VYLOZENE na text se soustredim vyjmecne.
Vyjimku tvori ma materstina - prave proto neposloucham zas tolik "domacich" skupin - protoze vetsina z nich ma, kdyz me omluvite, texty, ktere stoji za h* a tam proste mozek odpojit nedokazu, chte-nechte to slysim a rozumim tomu rovnou; zase je ale fakt, ze tech nekolik vzacnych vyjimek ma pisnicky, ktere si rada prozpevuji, kdyz jsem sama. Ale opravdu jich neni moc.

5 Arlena Arlena | Web | 9. srpna 2009 v 23:08 | Reagovat

poison caramel: Přesně! Když slyším české písničky, jejich text mi připadá směšný a okamžitě si ho pamatuji. Také mi kolikrát skoro nic neříká...>.<

6 Autorka tajemství Autorka tajemství | 11. srpna 2009 v 8:10 | Reagovat

Děkuji všem za komentáře, pomohlo mi to se na věc podívat i z jiného úhlu pohledu:)

7 Strašidlo Strašidlo | 13. srpna 2009 v 14:08 | Reagovat

Je pravda, že české texty mnohdy chytí za srdce víc, ale to zase hudba za moc nestojí. *opatrně se rozhlédne, jestli se odněkud nepřiřítí atomová bomba mající za úkol poslat Strašidlo do Věčných lovišť* Já nejvíc preferuji, když JRockeři používají v písních angličtinu, to už je přece jen lepší na porozumění. Ale není to tak, že bych japonštinu neměla ráda. Právě naopak. Japonština k nim patří, tak jako ta úžasná hudba... *uvědomilo si záchvat melancholie, který je posednul, a raději přemítá, jestli si dát lahváče nebo zajít na čepované, aby se trochu vzpamatovalo*

8 Evhw Evhw | E-mail | 11. dubna 2012 v 16:53 | Reagovat

No... Japonstina neni vubec tezky jazyk. Nema skoro zadnou gramatiku :D Po roku nahodne konverzace se v pohode domluvim.

Ja jsem taky textove orientovany clovek, navic... nekdy ten styl, jakym je poskladany text proste nadchne (Napriklad v Screw - Genei no kusari je cast "kowashitai, kowaseNAAAAI" naprosto dechberouci).

Z meho ciste subjektivniho pohledu, pokud poslouchas pouze veci jako Gackt, X, Malice Mizer, L'arc nebo Dir en Grey, tak o nic moc neprichazis... Co se GazettE tyce, tam uz by to chtelo :D A malo kdo si uvedomuje, ze Miyavi, ono hyperaktivni hovadko s kytarou, je naprosto genialni textar. Malokdo pochopi Kimi ni negai wo, pokud nerozumi textu. A uz vubec ne Kabuki danshi a spol :D

Na druhou stranu, spousta japonskych textu nema moc jasny smysl, a je jen o obrazech, ktery ti ta slova vytvori v mozku. Nejdokonalejsim prikladem jsou asi D. Asagiho texty jsou zdanlive nahodna shromazdeni slov, ale kdyz se zaposlouchas to toho, jak plynou v melodii, zjistis, ze je to umelecke dilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama